Letošní hody přinesly do našeho domova hudbu, tanec, milá setkání a mnoho radostných okamžiků. Tentokrát pro nás měly ještě jeden výjimečný rozměr – připomněli jsme si během nich také 30 let od otevření domova. Slavnostnímu dni předcházelo několik dní příprav. Zdobily se společné prostory, chystala se hodová výzdoba a připravovalo občerstvení. Aktivizační pracovníci společně s klienty ozdobili tradiční máji, která se stala jedním ze symbolů letošních hodů. Už při přípravách vznikaly první společné zážitky a v celém domově postupně rostlo očekávání blížící se slavnosti. Hodový den začal ve čtvrtek 10. září v 10 hodin slavnostní mší svatou, kterou sloužil P. Mgr. Vít Dlapka, SDB. Bohoslužby mají naši klienti rádi a také tentokrát pro ně byla mše příjemnou a důležitou součástí slavnostního dne. Nabídla chvíli ztišení, společného setkání a připomenutí duchovního rozměru hodových tradic. Po skončení mše se stárci vydali na jednotlivá oddělení, kde osobně zvali obyvatele domova na odpolední hodovou zábavu. Domovem mezitím zněla harmonika, na kterou hrála Terezka. Společně se zpívalo a navštěvovali jsme také klienty na pokojích. Hodovou atmosféru si tak mohli užít i ti, kteří se nemohli zúčastnit hlavního odpoledního programu. Hlavní část hodů začala ve 14 hodin. Velmi nás potěšilo, že naše pozvání přijala řada vzácných hostů. Přivítali jsme Ing. Lukáše Nehybu, vedoucího Oddělení ekonomiky a kontroly Odboru sociální péče Magistrátu města Brna, který na akci zastupoval našeho zřizovatele – statutární město Brno. Mezi hosty nechyběl ani senátor Mgr. Jiří Dušek, Ph.D. Pozvání přijala rovněž MgA. Kamila Zlatušková, Ph.D., scenáristka, režisérka a zakladatelka televizního festivalu Serial Killer. Přítomny byly také vrchní sestry Jana Hušková a Hana Kudličková. Velkou radost nám udělala i návštěva ředitelů dalších domovů zřizovaných statutárním městem Brnem. Velmi si vážíme toho, že s námi přišli tento slavnostní den prožít. Příprava takto rozsáhlé akce zabrala mnoho času a energie. Bylo potřeba zajistit výzdobu, program, občerstvení i vše potřebné pro pohodlí klientů a hostů. Výsledkem společného úsilí byl den, který si mohli všichni naplno užít. Slavnostního předání hodového práva se ujal ředitel domova. Ještě před samotným předáním uvázal na hodové právo pamětní mašli zástupce zřizovatele Ing. Lukáš Nehyba. Poté zazněl tradiční slib stárků a ředitel domova předal hodové právo hlavním stárkům – aktivizačním pracovníkům Haně Mičudové a Tomášovi Chytilovi. K hlavním stárkům se následně připojila celá hodová chasa složená z pečovatelů, dobrovolníků a dalších účastníků. Začalo se tančit, zpívat a společně hodovat. K tanci a poslechu nám hrála oblíbená dechová kapela s Jiřím Helánem. Její vystoupení roztančilo chasu, klienty i hosty. Svým zpěvem program obohatil také jeden z našich stárků Vojta Dinga. Známé melodie zněly celým odpolednem a přinesly mnoho spontánních a veselých okamžiků. Nechybělo ani tradiční hodové občerstvení. Podávaly se koláčky, opékaly se párky a připraveny byly limonády i nealkoholické pivo. Stárci rozdávali klientům, návštěvám a hostům rozmarýnky jako milou připomínku společně prožitého dne. Během programu si mohli návštěvníci prohlédnout také výrobky našich klientů. Jejich prezentace představila tvořivost a šikovnost obyvatel domova a příjemně doplnila celé hodové odpoledne. Jeden z nejdojemnějších okamžiků patřil dvěma obyvatelům našeho domova – paní Zdeňce Siegelové a panu Ivanu Novotnému. Oba jsou s naším domovem spojeni již od jeho otevření, a jsou tak důležitou součástí celého jeho třicetiletého příběhu. Ředitel domova jim při této příležitosti osobně poblahopřál a připomněl všechny roky, které zde společně s námi prožili. Následovalo poděkování zaměstnancům, kteří v domově působí od jeho začátku. Klienty a zaměstnance přitom nespojuje pouze stejné číslo třiceti let. Spojují je především tisíce obyčejných dnů, společná setkání, rozhovory, oslavy, starosti, radosti i chvíle, na které se nezapomíná. Za tu dobu se mnohé změnilo. Domov se postupně vyvíjel, přicházeli noví lidé a vznikaly nové příběhy. To nejdůležitější však zůstává – vztahy a společné vzpomínky lidí, kteří zde žijí a pracují. K nebi následně vzlétlo 30 balónků. Každý z nich představoval jeden rok života našeho domova – jeden rok tvořený příběhy jeho obyvatel, každodenní péčí zaměstnanců a všemi okamžiky, které zde lidé společně prožili. Za doprovodu Vojty Dingy jsme si všichni zazpívali píseň „Být stále mlád“. V tu chvíli se symbolicky propojila minulost se současností. Byla to chvíle plná emocí a sounáležitosti, která nám připomněla, že domov netvoří pouze budovy a pokoje. Domov tvoří především lidé, kteří v něm žijí, pracují, setkávají se a zanechávají v něm část svého vlastního příběhu. Celé odpoledne se neslo v přátelské, veselé a srdečné atmosféře. Tancovalo se, zpívalo a hodovalo. Především jsme však společně prožili den plný úsměvů, radosti a milých setkání. Podle spokojených tváří bylo zřejmé, že se hody našim klientům opravdu líbily. Děkujeme všem, kteří přiložili ruku k dílu, přišli nás podpořit nebo s námi jednoduše sdíleli radost z tohoto dne. Letošní hody se opravdu vydařily a zanechaly v nás mnoho krásných zážitků a vzpomínek.
Mgr. Š. Korkešová